Zpět na blog
Tipy a triky

Java 8

Skillmea
19.09.2018
3 minuty čtení
Java 8
Java 8 je velký balíček nové funkcionality oproti Java 9 a java 10. Ty jsou menší a odrážejí taktiku tvůrců jevy vydávat nové verze častěji s menším balíkem nové funkcionality. V tomto článku si řekneme nejvýraznější změny z Java 8.

Funkcionální rozhraní

Rozhraní, které má jen jednu abstraktní metodu je považováno za funkcionální rozhraní. Pro lepší nastínění v kódu můžeme a je doporučeno přidat anotaci @FunctionalInterface.
import java.lang.FunctionalInterface;
  @FunctionalInterface public interface FunctionalInterfaceExample { void print(); }

Lambda výrazy

Ok, chceme přidat do jevy možnost definovat funkcionalitu, aniž by patřila specificky pod nějakou třídu. Tyto funkce chceme vkládat do metod jako parametry. Co uděláme? Tvůrci jevy se asi takhle nezamýšleli, ale my jsme se takto zamysleli a odpověď je – použijeme lambda výrazy.
Každá lambda má jako typ funkcionální rozhraní s její odpovídající metodou. V příkladu výše máme rozhraní s metodou print. Tato metoda nevrací nic a nepřijímá žádné parametry. Musíme vytvořit i takový lambda výraz – tedy nebude obsahovat return a nebudeme mít žádné návratové hodnoty.
() -> System.out.println("Hello Word")
Takto vložíš lambda výraz do metody:
printHelloWord(() -> System.out.println("Hello Word"));
Samotná metoda přijímá na vstupu právě dané funkcionální rozhraní:
public void printHelloWord2(FunctionalInterfaceExample printHello)
Více o lambda výrazech se dozvíš z mého online kurzu Java pro pokročilé, videa o lambda výrazech jsou zdarma.

Streams

Streamy poskytují zjednodušenou práci s datovými kolekcemi. Poskytují několik užitečných metod jako jsou filtr, sorted, map a jiné. Pokud stream přejede přes všechny elementy v kolekci, tak bude prázdný. Tedy pokud chci znovu použít tentýž stream, tak zbytečně, neboť tam už nebudou data. Musíš si vytvořit nový stream.
Nový stream vytvoříš například pomocí stream metody nad kolekcemi. 
List<Osoba> osoby = Arrays.asList(
         null,
         new Osoba("Jaro", "Beno", 30),
         new Osoba("Peter", "Kridlo", 55),
         new Osoba("Karol", "Otko", 18),
         new Osoba("Karol", "Beno", 18),
         new Osoba("Peter", "Otko", 20),
         new Osoba("Fedor", "Ronald", 84)
 );
 
 osoby.stream();
Máš seznam osob a chceš z daného seznamu získat všechny věky osob starších 50 let a mají být seřazeny podle věku. Co uděláš? Použiješ stream a jeho metody – tyto metody akceptují funkcionální rozhraní, tedy tam dáš lambda výrazy.
List<Integer> veky = osoby.stream()
         .filter(osoba -> osoba.getVek() < 50)
         .sorted(Comparator.comparing(Osoba::getVek))
         .map(Osoba::getVek)
         .collect(Collectors.toList());
Kolekce, které jsou iterovatelné, mají metodu forEach – která získá stream a projde všechny elementy.
veky.forEach(System.out::println);
  

Method reference

Česky reference na metodu. Všimni si příkladu shora: Osoba::getVěk. Znamená to, že ze třídy Osoba použij metodu getVek. Totéž lze zapsat i pomocí lambda výrazu takto osoba -> osoba.getVek(). Ale pomocí reference si to zjednodušíme neboť java ví, jaký je vstupní parametr – je to osoba a ví, že voláš getVek. Tak stačí napsat Osoba::getVek. Metodu voláš bez závorek.

Další článek o Javě již brzy. Přihlas se k odběru novinek a nezmeškej žádný nový blog.
Skillmea
🥇 Sme jednotka v online vzdelávaní na Slovensku.
Na našom webe nájdeš viac ako 300 rôznych videokurzov z oblastí ako programovanie, tvorba hier, testovanie softwaru, grafika, UX dizajn, online marketing, MS Office a pod. 
Vyber si kurz, ktorý ťa posunie vpred ⏩

Mohlo by tě zajímat

Websockety ve Flasku
Tipy a triky
15.08.2018
Miroslav Beka

Websockety ve Flasku

Websockety ve Flasku Pokud ses někdy setkal s výrazem websocket a chtěl by ses dozvědět, co to vlastně je a jak se to používá v Python aplikaci, tak tento článek je právě pro tebe. Standardně tvůj prohlížeč komunikuje na webu pomocí http protokolu. Klasický http protokol nabízí jednoduchou komunikaci. Pošle se request a jako odpověď dostanu response. Tento klasický komunikační způsob nebyl dostačující pro dnešní moderní aplikace. Byla potřeba pro komunikační kanál, který bude sloužit k obousměrné komunikaci. HTTP by měl být víceméně bezstavový a klient a server mezi sebou komunikují jen když je třeba, jinak je spojení mezi nimi uzavřeno. Navíc, prohlížeč (klient) musí požádat server o komunikaci a server může na tuto žádost odpovědět. Ta žádost, to je ten http request. Jinak server neumí kontaktovat klienta jen tak sám od sebe. U websocketů je tomu jinak. Jedná se o komunikační kanál, který se otevře jednou, na začátku a poté se používá ke komunikaci klienta a serveru v obou stranách. To znamená, že server může posílat data zároveň co klient posílá data na server. Toto se odborně jmenuje full-duplex. Web socket má menší overheat přenosu dat, umí být real-time a hlavně, server může posílat data na klienta, aniž by si je klient musel explicitně vyžádat requestem. Toto je užitečné například u aplikací, které zobrazují real time data a server posílá tato data klientovi. Takže pokud nastane nějaká změna dat, server je prostě pošle na klienta. Toto dříve nebylo možné provést pouze pomocí http protokolu. Minimální příkladNajlepšie je vyskúšať si tieto koncepty v praxi. Dnes budeme pracovať s Flaskom, knižnicou SocketIO a javascript knižnicami socket.io a jQuery. Budem predpokladať, že Flask aplikácie aspoň trochu poznáš. Začneme tým, že si vytvoríme nové virtuálne prostredie: Nejlepší je vyzkoušet si tyto koncepty v praxi. Dnes budeme pracovat s Flaskem, knihovnou SocketIO a javascript knihovnami socket.io a jQuery. Budu předpokládat, že Flask aplikace alespoň trochu znáš. Začneme tím, že si vytvoříme nové virtuální prostředí: $ mkdir websockets_primer $ cd websockets_primer $ virtualenv venv $ . venv/bin/activate (venv) $Nainstalujeme závislosti, které budeme potřebovat: (venv)$ pip install flask, flask-socketioV době psaní tohoto článku jsem používal verze Flask==1.0.2 a Flask-SocketIO=3.0.1. Když už máme připravené prostředí a nainstalované závislosti, uděláme nový soubor server.py from flask import Flask from flask import render_template from flask_socketio import SocketIO app = Flask(__name__) app.config["SECRET_KEY"] = "secret" socketio = SocketIO(app) @app.route("/") def index(): return render_template("index.jinja") @socketio.on("event") def handle_event(data): print(data) if __name__ == '__main__': socketio.run(app, debug=True) Na začátku máme importy jako pro každou jinou Flask aplikaci, avšak přibylo nám tam  from flask_socketio import SocketIO. Tento naimportovaný modul je v podstatě totéž jako jiné  Flask rozšíření . Inicializaci websocketů ve Flask aplikací provedeme pomocí řádku  socketio = SocketIO(app). Pomocí tohoto objektu  socketio budeme přijímat a odesílat zprávy. Minimální aplikace by měla mít alespoň jednu stránku. V našem případě to bude  index.jinja. Toto je třeba, protože musíme poskytnout i klientskou část naší aplikace. Tam bude javascript knihovna  socketio  a nějaké další funkce. Websockety umí přijímat a posílat zprávy. Provedeme zatím jen přijímání zpráv. Pomocí řádku  socketio.on("event")definuji handler pro událost  event. V tomto případě jednoduše vypíšu data na konzoli. @socketio.on("event") def handle_event(data): print(data) Posílání a přijímání dat na obou stranách (klient a server) probíhá jako event. Toto je důležitý fakt, protože architektura aplikace založené na eventech ( event driven architecture ) funguje trošku jinak než klasické volání funkce. Neříkám, abys měl z toho paniku teď, ale měj to na paměti. Pokud znáš Flask aplikace, tak spuštění appky vypadá většinou takto if __name__ == "__main__": app.run("0.0.0.0", debug=True) My ale musíme appku spustit jinak, jelikož používáme websockety. Spustíme ji pomocí objektu socketio, který jsme si vytvořili na začátku. if __name__ == '__main__': socketio.run(app, debug=True) Nyní musíme ještě vytvořit 2 soubory. Snažíme se renderovat  index.jinja a také musíme vytvořit hlavní javascript soubor, do kterého budeme psát klientskou část naší websocketové ukázky. Vytvořím složku  templates a do ní soubor index.jinja <!DOCTYPE HTML> <html> <head> <title>Websockets test</title> <script type="text/javascript" src="//code.jquery.com/jquery-1.4.2.min.js"></script> <script type="text/javascript" src="//cdnjs.cloudflare.com/ajax/libs/socket.io/1.3.5/socket.io.min.js"></script> <script type="text/javascript" src="{{ url_for("static", filename="js/main.js")}}"></script> </head> <body> <form id="emit_event" method="post"> <input type="submit" value="emit"> </form> </body> </html> Důležité jsou 3 importy v hlavičce html dokumentu. První importuje  jQuery , druhý importuje knihovnu pro práci se sockety  socketio  a poslední import je pro náš  main.js  soubor, který musíme ještě vytvořit. Jinak tento html dokument obsahuje pouze jeden formulář s jedním tlačítkem. To budeme používat k posílání zprávy přes websocket. Vytvoříme složku  static v ní  js a v ní už konečně soubor main.js Obsah bude vypadat asi takto: $(document).ready(function() { var url = location.protocol + "//" + document.domain + ":" + location.port var socket = io.connect(url); $("form#emit_event").submit(function(event) { socket.emit("event", "test message"); return false; }); }); Toto je hlavní logika klientské části. Z tadeto budeme přijímat a posílat zprávy přes websockety stejně jako na serverové části. Pomocí řádku  var socket = io.connect(url); se připojím na můj server. Následně pomocí  jQuery  upravím chování buttonu, aby při stisku poslal zprávu. K tomu slouží funkce socket.emit() Okej, základ máme hotový a můžeme nyní zkoušet posílat zprávy. Aplikaci spustím pomocí příkazu: (venv)$ python server.py WebSocket transport not available. Install eventlet or gevent and gevent-websocket for improved performance. * Serving Flask app "server" (lazy loading) * Environment: production WARNING: Do not use the development server in a production environment. Use a production WSGI server instead. * Debug mode: on * Running on http://127.0.0.1:5000/ (Press CTRL+C to quit) * Restarting with stat WebSocket transport not available. Install eventlet or gevent and gevent-websocket for improved performance. * Debugger is active! * Debugger PIN: 478-618-530Otevřu prohlížeč na  http://localhost:5000  a zobrazí se mi jeden button. Když ho zmáčknu na konzole mi vyskočí: test messagePojďme tedy prozkoumat, jaké možnosti nám poskytuje tato knihovna  socketio. Přijímání zprávJak jsem již zmiňoval, přijímání zpráv na obou stranách probíhá jako event. V Pythonu musíme pro takovýto event definovat handler. V javascriptu používáme tvz. callbacky. V principu jde o totéž, ale každý jazyk má své vlastní technické řešení a my si toho musíme být vědomi. Každý event, který chci přijmout musím mít nějaké jméno. V příkladu jsme měli název  event. Mohu ale použít cokoli @socketio.on("foobar") def handle_data(data): print(type(data)) print(data)Také data se automaticky mění na příslušný typ. Pokud v javascriptu pošlu string, tak string dostanu i na serveru. Totéž platí pro jiné datové typy ... $("form#emit_event").submit(function(event) { socket.emit("foobar", "message"); socket.emit("foobar", [1,2,3,]); socket.emit("foobar", {data : "message"}); return false; }); ...Po odeslání událostí dostanu výpis na serveru <class 'str'> message <class 'list'> [1, 2, 3] <class 'dict'> {'data': 'message'}Handler také může mít několik argumentů @socketio.on("sum") def handle_sum(arg1, arg2): print(arg1 + arg2)Upravíme javascriptovou část a zavoleme event s více argumenty ... $("form#emit_event").submit(function(event) { socket.emit("sum", 23, 47); return false; }); ...Namespace patří mezi další funkce, které mám knihovna SocketIO nabízí. Každý event si můžeme rozdělit podle namespace. To nám dává další možnosti organizace eventov. @socketio.on("sum", namespace="/math") def handle_sum(arg1, arg2): print(arg1 + arg2)Ovšem pozor! Na straně klienta se musíme nyní připojit na jinou url $(document).ready(function() { var namespace = "/math"; var url = location.protocol + "//" + document.domain + ":" + location.port; var socket = io.connect(url + namespace); $("form#emit_event").submit(function(event) { socket.emit("sum", 23, 47); return false; }); });Další vychytávka je to, že každý event, který pošleme, umí zavolat callback poté, co byl proveden. Například z javascriptu pošlu nějaká data na server a server mi ještě dodatečně potvrdí, že data byla zpracována. Aha takhle ... $("form#emit_event").submit(function(event) { var ack = function(arg){console.log(arg)}; socket.emit("sum", 23, 47, ack); return false; }); ...Pokud chci, aby se callback zavolal, musím v Pythonu vrátit nějakou hodnotu z provedeného handleru => return True @socketio.on("sum", namespace="/math") def handle_sum(arg1, arg2): print(arg1 + arg2) return TrueMusím si otevřít v prohlížeči konzoli (já používám chrome) a když zmáčknu tlačítko, dostanu výpis na konzoli[Image] Posílání zprávZasílat eventy jsme již posílali, ale pouze z javascriptu. V Pythonu to vypadá velmi podobně. Používáme 2 funkce  send a  emit mezi nimiž je zásadní rozdíl. Nejprve musíme importovat z knihovny flask-socketio from flask_socketio import send from flask_socketio import emitupravíme funkci na sčítání @socketio.on("sum", namespace="/math") def handle_sum(arg1, arg2): value = arg1 + arg2 print("{} + {} = {}".format(arg1, arg2, value)) send(value)a přidáme handler v javascriptu abychom mohli tento event zachytit. ... $("form#emit_event").submit(function(event) { socket.emit("sum", 23, 47); return false; }); socket.on("message", function(data){ console.log("received message: " + data) }); ...Všimni si, že teď jsem použil handler, který zpracovává event s názvem  message. Není to náhoda. Jde totiž o to, že funkce  send posílá tvz. unnamed event . Tyto eventy se vždy posílají na handler, který zpracovává  message. Narozdíl od funkce  send, funkce  emit posílá již konkrétní event a musíš mu dát název. Zkusme tedy pozměnit náš příklad @socketio.on("sum", namespace="/math") def handle_sum(arg1, arg2): value = arg1 + arg2 print("{} + {} = {}".format(arg1, arg2, value)) emit("result", value)... socket.on("result", function(data){ console.log("sum is: " + data) }); ...BroadcastingVelmi užitečná funkce je broadcastování, což už z názvu vyplývá, že eventy se budou vysílat na všechny připojené klienty. Dejme tomu, že změníme funkci  emit na broadcastování @socketio.on("sum", namespace="/math") def handle_sum(arg1, arg2): value = arg1 + arg2 print("{} + {} = {}".format(arg1, arg2, value)) emit("result", value, broadcast=False)Nyní, když si otevřeš 2 prohlížeče a v jednom zmáčkneš button, výsledek součtu se ukáže ve všech prohlížečích[Image] note: callbacky se při broadcastování nebudou provádět ZávěrWebsockety mají mnoho využití. Tento článek byl jen úvod a přehled některých základních funkcí. V příštím blogu uděláme malou aplikaci postavenou na websocketech. Máš nějaké dotazy k článku? Napiš ji do komentáře.
7 důvodů, proč se lidé na vašem webu neregistrují
Tipy a triky
06.06.2018
Skillmea

7 důvodů, proč se lidé na vašem webu neregistrují

Weby jsou o byznysu. A teď nemám na mysli vývojářské firmy a mladé dynamické „desing studios“. Mluvím o byznysu jako takovém - o činnosti, při které se vyměňují hodnoty (jako peníze a zboží) ke vzájemné spokojenosti obou stran. Vy máte super obsah, návštěvníci vašich stránek zase své kontaktní údaje. Tak si podáte ruce a domluvíte obchod. Mé články za tvůj e-mail. Jednoduché, ne? Ne. Registrační proces je vcelku složitá záležitost a ne vždy funguje tak, jak bychom si představovali. Web může mít mnoho návštěvníků, ale jen velmi málo se i zaregistruje. Proč? Inu, když jsme web vymýšleli, mohli jsme nevědomky udělat pár chyb. Tak zaprvé… 1. Jsme v tom, že registrační proces rovná se registrační formulář Samozřejmě, že je důležité mít pěkný a použitelný formulář. Názvy nad inputy pro vertikální skenování, absence CAPTCHA pro duševní klid, známe. Ale registrace nezačíná vyplňováním políček. Pokud jsme návštěvníka dostali až sem, máme už vlastně zpola vyhráno - registrační proces formulářem nezačíná, ale končí. Další chybou tedy může být, že… 2. Zapomínáme na to, že registrační proces rovná se motivace „Ahoj, jsme Triad a děláme efektivní digitální marketing tak, aby to bavilo nás i naše klienty“. Nějak takhle by mohla vypadat vaše value proposition (nechce se mi hledat český překlad), kdybyste byli Triad. Jenže nejste, tak si vymyslete vlastní. Pamatujte, že návštěvníci stránek jsou sobci a zajímá je jen to, co jim přinesete. Kašlou na vaši misi, vizi a počet šálků kávy vypitých od začátku roku. Proč by s vámi měli dělat byznys, když jim nedáte jasně najevo, jakou hodnotu jim přinášíte? Proč by se měli registrovat právě u vás? Řekněte jim to. Jednoduše, srozumitelně, hlavně nepřehánějte. S tím souvisí další bod. 3. Neosobní a nudné webové copy Jak říká Adam Javůrek, ve webovém copy jsou svatá 3 slova: vy, váš a zdarma. Schválně, zkuste použít všechny. Buďte přátelští, s uživateli si povídejte. Knoflík “Registrujte se” je přívětivější než “Registrovat”, nebo “Registrace”. Vyznačte důležité části, text strukturujte. Oh, a zkraťte ho. Na polovinu. A pak ještě jednou. To, co je na vás super musíte umět sdělit během krátké cesty výtahem. Je váš produkt nebo obsah zdarma? Řekněte to. A ještě jednou - nejste nejlepší, nejkrásnější a nevíte všechno. Svým návštěvníkům dejte jasný a srozumitelný důvod, proč se u vás mají registrovat. Bez nadsázky. Všechny kecy na světě však nenahradí osobní zkušenost - občas na to pozapomeneme a pak vzniká… 4. Obsah skrytý pod registrační hradbou To je tak. Kliknu na nadpis článku nebo odkaz ve smyslu “zjistit více” (moje oblíbené, BTW, když nejdu dále číst, ale “zjišťovat”). Vyskočí na mě modální okno s formulářem a vříská po mně cosi o registraci. Zkusím další odkaz, situace se opakuje. Odcházím. Řekněme, že sháníte bonbóny a narazíte na dva prodavače. Benďo a Jožo. Benďo bude své bonbóny vynášet do nebe a popisovat jejich úžasnou chuť. Jožo otevře balíček a rovnou vás nabídne. Od koho si bonbóny koupíte? Jožova mazaná obchodní taktika stojí na principu reciprocity - pokud dáš nejprve něco ty mně, já budu víc ochoten dát něco tobě. Proto pokud máte super obsah, neskrývejte jej před návštěvníky. Ukažte jim ho. S tím, že když ho budou chtít vidět celý, ať se zaregistrují. Svůj e-mail vám poskytnou velmi rádi, budou-li vědět, do čeho jdou. Apropo, do čeho jdou… 5. Příliš velký závazek Registrace na webu je velké rozhodnutí. Ne, vážně. Jsou to cizí stránky, nevím, kdo je vlastní. Komu dávám svůj e-mail? Na co všechno jej použije? Čeká mě spambox plný super pilulek a členů nigerijské královské rodiny? A k čemu chtějí mé telefonní číslo? PSČ? Zbláznili se? Tak. Buďte transparentní. Lidé nemají rádi závazky, ukažte jim tedy, že se nemají čeho bát. Budete jim posílat newsletter? Tak jim ho ukažte. Jak vypadá, co obsahuje a hlavně – jak často se na něj mohou těšit. Mohou si účet kdykoli zrušit? Řekněte jim to. Přidejte také větu o tom, že informace neposkytnete třetí straně (a zkuste to i dodržet). A ujistěte je, že to celé nezabere více než minutu jejich času. Ještě jedna věc. Spousta webů přichází o obrovský zdroj důvěry v očích jejich potencionálních uživatelů - dělají jednu zásadní chybu… 6. Skrývání ostatních uživatelů Máte super web plný super obsahu, kde chodí spousta super lidí? Ukažte je. Co všechno tam dělají? Jožo právě čte článek o červených pandách? Benďo ve speciální aplikaci zjistil, kde v jeho okolí se pandy dají skvěle pozorovat? Proč se nepochlubit? Možná tam dokonce najdu nějaké kámoše z Facebooku. A proč bych se neregistroval, když tam už jsou moji známí, kteří to prověřili za mě? Jmenuje se to social proof a více o něm zjistíte v Googlu. Nějaké knihy o tom seženete i na Amazonu. A vůbec, když už o nich mluvím. Tito velcí hráči utrácejí miliony na UX testování, musí mít super promakanou registraci. Uděláme to jako oni. Nemůže to dopadnout špatně. Nebo hej? 7. Opakování po ostatních Pokud se nevoláte Bezos (což určitě ne, neboť čtete článek v češtině), zapište si za uši: nejste Amazon. Ani Google, ani Alza ani lokální opravář plynových bojlerů. Vy jste vy. Při navrhování registračního procesu je třeba vždy vycházet z vlastní situace a vlastních zkušeností. Internetoví giganti mají určitě velmi dobře zvládnutý registrační proces, ale nikdo z nás nevidí do jejich cílů, statistik a strategie. To co funguje pro ně nemusí fungovat pro vás. Na druhé straně, inspirovat se někde třeba, takže… Trochu inspirace Zde je několik známých webových produktů, které mají podle mě skvěle zvládnutý registrační proces. Co mají společného, ​​je především jednoduchost – jasně komunikují, jak mi pomohou (ať už pomocí textu nebo obrázků) a okamžitě mi nabídnou možnost je bezbolestně začít používat. • Intercom • Basecamp • Dropbox Autorem blogu je Roman Pittner , lektor online kurzu Design pro obrazovky . Pokud máš k blogu dotazy, neváhej je napsat do komentářů.
Jak umí programátor samouk dohnat ty, co studovali na univerzitě
Tipy a triky
03.04.2018
Martin Lipták

Jak umí programátor samouk dohnat ty, co studovali na univerzitě

Co se učí na univerzitáchJsi programátor samouk a přemýšlíš, jak to vypadá na univerzitě? Už jsi viděl všechny online kurzy , máš za sebou 10 vlastních projektů a začínáš v nové práci jako Web developer. Jak dohnat lidi, kteří 5 let studovali informatiku? Dá se to vůbec?  Před 3 lety jsem skončil FIIT ( Fakulta informatiky a informačních technologií ) na STU v Bratislavě a také jsem přemýšlel, co všechno mi škola dala. Je toho hodně a jsem velmi rád, že jsem si vybral takovou cestu. Na druhou stranu, kdybych tuto možnost neměl, většinu věcí bych se naučil i jinde. Co pro mě byly ty nejdůležitější věci? Asi už tušíš, že je to celé velmi subjektivní a určitě neber tento článek jako univerzální návod. Studentský životBydlel jsem na intrácích v Mlýnské dolině a jeden semestr jsem strávil na programu Erasmus ve Španělsku. Byly to kamarádství a zážitky, na které lze vzpomínat celý život. Pro samouky: Pokud jsi studoval na jakékoli vysoké škole, víš o čem mluvím. Inspirativní lidéPoznal jsem mnoho spolužáků a učitelů, kteří mě v mnoha věcech posunuli dál. S mnoha jsem dosud v kontaktu a můžu se na ně spolehnout, kdybych potřeboval pomoc.  Pro samouky: Skvělé lidi najdeš iv pracovních kolektivech. Obklop se takovými, kteří jsou lepší než ty sám.  Na škole se organizovalo velké množství akcí a učitelé nás motivovali chodit na setkání programátorů mimo školu, kde jsem poznal mnoho dalších lidí. Pro samouky: Hledej si kamarády na různých událostech pro programátory, kterých je více než dost v každém větším městě (například taková Rubyslava nebo Reactive meetups a mnoho dalších). SamostatnostOd intráků a studia v zahraničí, až po práci na zadáních, projektech a závěrečných pracích. Alespoň na FIIT to bylo tak, že táhnout to musel sám student a učitel mu jen pomáhal nebo někdy i nepomáhal. Zasekl ses při zadání a termín je zítra? Použij Google, nebo se poraď se spolužáky, ale vyřeš to. Pokud tvé zadání nebude do 00:00 CEST v předávacím systému, nikoho nebudou zajímat tvé výmluvy a předmět si zopakuješ další rok. Pokud se ti nasbírá takových předmětů více, letíš ze školy. Pro samouky: Tak jako jsi udělal těch 10 vlastních projektů, i v práci budou očekávat, že se věcí chytíš a dotáhneš je samostatně do konce. To ale neznamená, že se nemáš ptát (nejdříve Google) a požádat o pomoc, když ji potřebuješ. [Image] Práce v týmuNa mnoha školních projektech jsem nepracoval sám. Na týmovém projektu jsme byli až 7 a museli jsme se vypořádat s odlišnými názory a dokonce cíli v projektu.  Pro samouky: Máš za sebou těch 10 projektů, při kterých ses naučil samostatnosti. V práci budeš obklopen lidmi a musíte spolu co nejlépe vycházet. Jmenuje se to soft skills a dá se to natrénovat. [Image] VědomostiNa co všechno si vzpomenu 3 roky po skončení školy? O čem byly všechny ty předměty? • Jak funguje počítačový hardware a jak se z jednotek a nul stanou programy – logické obvody a počítačové architektury. • Jak funguje operační systém - ovladače zařízení, IO, systémová volání, procesy, vlákna (threads), synchronizace, správa unixových systémů a shell skripty. • Jak funguje Internet a co je HTTPS, DNS, POP3, IP a Ethernet – 7 vrstev počítačových sítí a jak spolu souvisí všechny tyto protokoly. • V čem se liší paradigmata programování - procedurální programování v C, objektově orientované v Javě, funkcionální v Lispě a logické v Prologu. Viz můj první projekt v C , který jsem nahrál do školního systému pro automatické testování :) • Co znamená zápis O(n) a jak určit složitost algoritmů? Jak může efektivní algoritmus vypočítat výsledek za 1 milisekundu a neefektivní by to počítal týdny? Vyvážené binární stromy, hashing, grafy a jiné datové struktury. • Co je to Turingův stroj? Proč jsou regulární výrazy regulární? Co je abstraktní syntaktický strom? Základní teorie informatiky, na které stojí všechny programovací jazyky. • Je umělá inteligence opravdu inteligentní? Hrubá síla a heuristiky, které řeší složité problémy, neuronové sítě, genetické algoritmy a odvozovací stroje. • Jaké jsou výzvy paralelního programování? Klasické problémy synchronizace, vlákna, mutexy a semafory. • Co je databáze? Návrh datových modelů, psaní dotazů (queries), optimalizace indexy a kdy použít NoSQL. • Úvod do analýzy dat (data science). Lineární regrese, neuronové sítě, support vector machines, clustering a časové řady. • Jak spravovat softwarové projekty? Vodopád nebo agilní metodologie, důležitost testování a dokumentace, návrh poživatelských rozhraní, kvalita kódu a návrhové vzory. • Jak dělat výzkum? Návrh hypotéz, jejich vyhodnocování experimenty, měření dat, psaní a zveřejňování výzkumných článků. • Pár předmětů o ekonomii, právu a psychologii bylo příjemným odpočinkem od technických věcí. • Webový vývoj v Ruby on Rails. Toto je to, čemu se nyní věnuji v práci. Pro samouky: Vypadá to jako velmi dlouhý seznam, ale většinu z těchto věcí se umíš naučit v praxi. Jsou však věci, ke kterým se nedostaneš. Pokud se od začátku zaměřuješ na webový vývoj v PHP , asi se nebudeš do hloubky zabývat hardwarem, překladači (compilers) a operačními systémy. A většina lidí se asi nebude zabývat výzkumem. [Image] Takže jak dohnat ty, kteří studovali FIIT?• Obklop se lidmi, od kterých se můžeš hodně naučit. Najdeš je v práci a na setkáních programátorů. • Nečekej, že ti vždy řeknou, jak máš věci dělat. Samostatnost je ale také umět požádat o pomoc, když ji potřebuješ. • I když to tak na první pohled nevypadá, programování je víc o lidech než o počítačích. Pracuj na svých soft skills a komunikaci v týmu. • Snaž se porozumět věcem do hloubky. Jak fungují regulární výrazy? Proč potřebuje databáze indexy? Jaký je rozdíl mezi http:// a https://? V čem jsou výhody SCRUM-u? • Uč se věci mimo tvé specializace. Vyvíjíš weby? Zkus udělat nativní mobilní aplikaci. Co takhle si o víkendu naprogramovat ovladač do operačního systému nebo kompilátor? Máš dotazy k tomuto blogu? Neváhej je napsat do komentářů.

Nezmeškej info o nových kurzech a speciálních nabídkách